english   česky


 
Novinky Denní aktuality Program Pro návštěvníky Blog LFŠ O festivalu Partneři Kontakty

Hlavní pořadatel


Asociace českých filmových klubů


Spolupořadatel



LFŠ podporují



Lubitsch s Broskví

První minikoncert z oblíbené série němých filmů doprovázených živou hudbou dneska po roce znovu rozezněl kino Hvězda. Šestičlenná českolipská indie kapela Obří Broskev si zahrála ke komedii Nechci být mužem, z německé části úspěšné kariéry režiséra Ernsta Lubitsche. Před ní se divákům dostalo i krátké ukázky Lubitschových hereckých začátků a stručného přehledu historie transvestismu. Genderová mystifikace ale ve filmu z roku 1918 nezajde až tak daleko jako tehdejší berlínské noční kluby. Hlavní hrdinka, rozmazlená bohatá slečinka, si na sebe mužské šaty obleče jen proto, aby mohla vyrazit večer na party. Návštěvníci Filmovky jsou v jakýchkoliv šatech zváni dnes v 20.30 na koncert Broskve na LFŠ Music Stage. Pokud zrovna nebudou sledovat osud Lubitschovy Ústřicové princezny.
 

Pan génius

"Billy Wilder byl génius," představila Iva Hejlíčková stručně úžasného hollywoodského filmaře a jednu z osobností, které letošní LFŠ skládá hold tím nejlepším možným způsobem - promítáním jeho filmů. Zmíněná výstižná slova padla před projekcí screwball komedie Půlnoc, která v rcoe 1939 udělala z rakouského přistěhovalce Wildera a jeho kolegy Charlieho Bracketta scénáristické hvězdy. Zaslouženě, jejich repliky po sedmdesáti letech spolehlivě rozesmály i obecenstvo ve Sportovní hale.
Jiného přijetí se nemohlo dostat ani satiře Raz dva tři natočené na vrcholu Wilderovy kariéry v Berlíně. Což bylo zrovna v létě 1961 a i když se o filmu říká, že to je nejrychlejší komedie na světě, historie byla tehdy ještě rychlejší a po náhlé stavbě Berlínské zdi se musel štáb dvakrát stěhovat, aby dílo dokončil. Za to to politické šarády studené války v příběhu o řediteli pobočky Coca Coly, který řeší krizi poté, co si dcera jeho šéfa tajně vezme východoněmeckého komunistu, od Widlera pěkně schytaly. Tak moc, že nekorektní satira musela počkat nějakou dobu, než jí obzvlášť Němci odpustili, jak se je odvážila zesměšnit.
 

Hvězdná Hvězda

Byť už tisíce sítnic absorbovaly miliony a miliony filmových políček (v některých, nejmenovaných případech políčků), k oficiálnímu zahájení letošní Letní filmové školy došlo prostřednictvím předsedkyně AČFK Radany Korené teprve dnes plus minus v 19:00 středohradišťského času. Po představení nejdůležitějších sponzorů a členů štábu následovalo předání ceny velmistrovi evropského filmu Emiru Kusturicovi, který nejednu řadu kina Hvězda dozajista zaskočil svou téměř dokonalou češtinou, jíž pronesl mj.: "Opravdu chci poděkovat za tuto cenu. Festivaly jsou dnes ve světě moc důležitý, protože to, co dnes vidíme v kinech nemá uměleckou hodnotu. Komerční kinematografie se stává moc silnou." Z jeho rukou pak jen o chvíli později převzal druhou sošku tohoto večera muž, který býval jeho profesorem na FAMU - živoucí kronika vzestupů i pádů českého filmu jménem Otakar Vávra. Po příslušných gratulacích byl před plátno opět vyzván Kusturica aby uvedl jeden ze svých mistrovských kousků Černá kočka, bílý kocour, o němž prohlásil, že "aniž bych to vlastně tušil, obsahuje dost toho, co jsem se naučil od Otakara Vávry a od Bohumila Hrabala. Myslím, že kdyby byl pan Hrabal režisérem, chtěl by natočit takový film." Škoda, že jej aspoň neviděl - zemřel pouhý rok před jeho premiérou.
 

Válka v Míru

Do chaotických řad nabitého sálu v Míru byla po setmění vypálena salva tříminutových dávek takzvané slam poetry. V osobité soutěži, vystavěné na základech, položených léta páně 1984 Američanem Markem Smithem, se utkala šestice mistrů a mistryň, (většinou) improvizovaně chrlících volně asociační slovaproudy. Při verších jako "když Amor, namol, zvracel hřích" jistě nejeden člen ctěného publika "balil vulvy".


zpět   |   nahoru   |   domů


Všechna práva vyhrazena / © 2011 Asociace českých filmových klubů / realizace nextWEB / admin